z bělolhotských kronik - rok 1963
Vybrané informace za rok 1963 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :
Počátek roku byl náporem tuhé zimy, která vlastně začala již v loňském listopadu. Zima byla u nás co do krutosti na třetím místě tohoto století. Byla zvlášť mimořádně dlouhá, začala mrazy již v listopadu. Třebaže mrazy nebyly tak silné, jako v roce 1929, kdy byly u nás největší mrazy za celou dobu pozorování v pražském Klementinu od roku 1778. V roce 1928 - 1929 nepřetržitě mrzlo 96 dnů. V roce 1963 největší mrazy byly od 20. ledna a to 22 - 26 stupňů pod nulou, v povodí Moravy až 28 stupňů pod nulou a setrvávaly stále 10 stupňů pod nulou. Sněhu v té době leželo kolem 25 cm místy i 40 cm. Toto trvalo až do 12. února, kdy nastalo zmírnění, a teplota stoupla po několik dní nad nulu. Pak mrazy opět zesílily a dosahovaly až 18 stupňů pod nulou. Ještě začátkem března leželo kolem 30 cm sněhu a mrazy byly až 22 stupňů pod nulou, po 5. březnu nastal konec zimy, teploty stouply a sníh začal rychle tát. K polovině měsíce mrazy opět zesílily až na 17 stupňů pod nulou, k 22. březnu napadlo opět trochu sněhu a teploty se držely kolem nuly. Zima zasáhla do hospodářského života a způsobila veliké škody. Pomrzlo ptactvo, zvěř, které uhynula téměř polovina, trpěl i dobytek ve chlévech. Jarní práce začaly kolem 5. dubna. V létě potom přišla veliká vedra při silném větru.
poznámka - součástí podrobného záznamu počasí je i bilance škod na výnosech J.Z.D. Bílá Lhota, což zde neuvádím. Nechybí však opět zmínka o J.Z.D. Hradečná, které se s Bílou Lhotou odmítá sloučit …
Ve sloučeném družstvu Bílá Lhota není J.Z.D. Hradečná, které hospodaří samostatně. Sloučení s naším družstvem zatím odmítalo vedení družstva i většina členů. Tito se obávají, že by pak neměli dost pracovní příležitosti v případě, že by hospodářské zvířectvo bylo svedeno do střediska v Bílé Lhoty. Až se tato otázka vyřeší, postavením kravínu a vepřína v Hradečné, jistě ku sloučení dojde, neboť pak by byla obava z nedostatku pracovní příležitosti pro občany z Hradečné odstraněna. Jest však ještě jedna závada proč se občané z Hradečné brání spojení s Bílou Lhotou. Je to otázka přímé komunikace mezi obcemi, neboť spojení dopravní jest zde možné jen velikou oklikou téměř 3 kilometrovou po silnici. I to se snad brzy odstraní, neboť právě se počíná provádět regulace potoka „Rachavky“. Tato regulace měla být součástí přípravných prací k plánované výstavbě velké cementárny, která měla být vybudována v blízkosti vrchu Třesín. Při provádění regulace „Rachavky“ staví se také přejezdy, které mají být součástí a základem ke komunikacím mezi vesnicemi.
Pokud se týče výsledků hospodaření ve srovnání se sloučeným družstvem jeví se takto :
průměrné výnosy na 1 ha | Hradečná | Bílá Lhota |
žito | 27 q | 31 q |
pšenice | 33 q | 40 q |
ječmen | 20 q | 29 q |
brambory | 93 q | 34 q |
cukrovka | 292 q | 360 q |
průměrná dojivost ročně | 1.161 litrů | 1.460 litrů |
Vyšší výnosy zemědělských plodin jsou způsobeny poněkud lepší bonitou půdy, ale jistě má na to vliv i zvýšená mechanisace, lepší dělba práce, včasnost provedení polních prací a ošetření porostů …
poznámka - podobných srovnání sloučeného J.Z.D. Bílá Lhota a našeho J.Z.D. Hradečná odmítajícího se k bělolhotskému družstvu připojit, je v kronice povícero. Samozřejmě naše J.Z.D. co se týče výnosů a dodávek za sloučeným družstvem pokulhává. Čím to mohlo býti způsobeno, nechť si čtenář domyslí sám s ohledem na tehdejší zemědělskou politiku …
Mzdy - zatímco u družstevníků činí průměrný výdělek asi 800,- Kčs, pohybuje se mzda dělníků od 1.400,- do 2.000,- Kčs měsíčně. U žen jest tato výše asi o 30% nižší. Mzdy úředníků jsou asi tak na stejné výši. Výjimku tvoří mzdy učitelů, které jsou poněkud vyšší, neboť asi před 7 roky byly upraveny. Pro zajímavost možno uvést, že v obci je celkem 47 televizorů, z čehož jich připadá 25 na Bílou Lhotu, 10 na Pateřín a 12 na Hrabí. O Hradečné zmínka není. Pokud se týče motocyků možno říci, že na každé číslo popisné připadá 1 motocykl s přihlédnutím k tomu, že v některých rodinách jsou i dva. Automobilů je v celé obci celkem 23. V Hradečné mají automobily tito občané - Ladislav Dostál úředník, M. Milčická úřednice, Jaroslav Sova dělník, Miloslav Gottvald šofér ČSAD a Věra Prosická úřednice.
V roce 1963 zemřel :
dne 4.12.1963 Rostislav Gallas, člen JZD z Hradečné č. 12 ve věku 56 roků, rodák z Choliny
V tomto roce uspořádány přednášky ovocnářství, za velkého zájmu v měsíci březnu - hojně navštíveny občany naších obcí. Opakovaly se a měl být předzvěstí k založení pobočky svazu ovocnářského neboť o to lid projevil zájem. Dále se konaly přednášky zdravotnické a přednášky československého červeného kříže a to přímo v Bílé Lhotě, Hrabí, Pateříně a Hradečné. Program byl vyplněn kromě celkového přehledu o zdravotnických poměrech v obci, zejména snahou získat co největší počet dárců krve.
Kino - zdejší kino, které bylo vystaveno po první světové válce, je hojně navštěvováno lidmi z Bílé Lhoty i okolí. Pojme 480 osob. Příjem za vstupné za rok 1963 činil 36.732,- Kčs.
Dne 16.10.1963 uspořádán v kulturním domě koncert severomoravských učitelů.
Dne 12.11.1963 došlo na M.N.V. k jednání za účelem obnovení zámeckého parku. Práce na vývozu zámeckého rybníka byly započaty již v jarních měsících. Vyvezení rybníka vyžádalo si náklady 30.000,- Kčs, provedeno také oplocení východní strany parku, kde byla zeď rozbořena.
V měsíci únoru konala se výroční členská schůze komunistické strany sloučených obcí, na níž bylo usneseno, aby byly v místě utvořeny dvě samostatné organisace. Vesnická místní organizace a závodní organizace J.Z.D.
poznámka - kronikář neopomíná v tomto roce připomenout i světové události a to vraždu prezidenta U.S.A. Johna Kenedyho, zemětřesení ve Skoplji a další a též opěvuje první ženu ve vesmíru Valentinu Těreškovovou ...
zdroj :
kronika obce Bílá Lhota
Okresní archiv v Olomouci, fond Místní národní výbor Bílá Lhota
inventární číslo č. 62, datováno 1960 - 1976
digitální kopie kroniky uložená na Obecním úřadu obce Bílá Lhota
Vybrané informace za rok 1962 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :
Na počátku ve znamení velmi mírné zimy jen se slabou sněhovou pokrývkou, duben mokrý a studený. Jarní práce odsunuty až na druhou polovinu dubna . Počasí nepříznivé pro vegetaci a pro polní práce téměř po celý rok.
Dne 4. dubna 1962 zabývala se rada M.N.V. závadami a nedostatky v místních komunikacích a zvláště nutností prováděti běžné opravy na cestách, kanalizacích aj. Usnesla se přijmouti jako obecního cestáře - údržbáře Antonína Vedmocha - 60ti letého důchodce z Bílé Lhoty. Plat mu byl stanoven na 350,- Kčs.
V samotné obci Bílá Lhota se živí převážná část občanů a to 66 jako zaměstnanci, dále 44 občanů jsou členové J.Z.D. a 28 jich je nepracujících důchodů. Nejvíce zaměstnanců z obce dojíždí do závodů v Litovli : Tesla - gramofony, Fruta - konzervárny, Papcel - strojírny, Pivovar, Komunální podniky ad. Značný počet občanů je zaměstnán také v podniku Moravské elektrické závody v Mohelnici (MEZ). Dojíždějí autobusem, neboť jsou zde tři autobusové linky po nichž projede obcí za den 32 autobusů. Podobný stav je i v osadách. V Hrabí je 30 členů J.Z.D., v Pateříně 36 členů J.Z.D a v Hradečné 49 členů J.Z.D. Do zaměstnání v zimních měsících však dojíždějí i někteří členové družstva hlavně rostlinné pracující, neboť v zimě není pro ně dost práce. Značný počet občanů a hlavně důchodců pracuje na lesních pracích, kde je dostatak práce, těžba dřeva každým rokem stoupá.
Hospodaření v J.Z.D. Hradečná - v roce 1962 bylo sklizeno a dodáno :
plodina | sklizeno | dodáno | výnos na 1 ha |
žito | 229 q | 116 q | 30 q |
pšenice | 520 q | 355 q | 27 q |
ječmen | 529 q | 385 q | 23 q |
oves | 348 q | - | 29 q |
brambory | 1.215 q | 446 q | 93 q |
cukrovka | 4.363 q | 4.363 q | 257 q |
Dále dodáno masa hovězího 120 q, vepřového 169 q, vajec 54.931 ks, mléka 91.134 litrů.
Zástav 62 dojnic a 500 slepic .
Dojivost činí 1.470 litrů ročně na dojnici, snůška 108 vajec ročně na nosnici.
Výměra půdy 172 ha, z toho 154 zemědělské.
Počet členů - mužů 32, žen 17, celkem 49.
Odměna za pracovní jednotku činí 20,- Kčs, rovněž tolik činí i v družstvu Bílá Lhota.
Škola v Bílé Lhotě byla v roce 1961 rozšířena na devítiletou, předtím od roku 1945 to byla škoda měšťanská a předtím jako obecní. Počet žáků v roce školním 1961 - 1962 celkem 260 z toho 129 děvčat. Mateřská škola stojí v místě již 15 roků, má stále 30 - 40 dětí, je zde jedna třída.
Zdravotní středisko v Bílé Lhotě zřízeno pro 6 spádových obcí, aby nemuseli občané docházet do vzdáleného Měrotína, kam musili dříve. Spádové území střediska v Bílé Lhotě je Bílá, Lhota, Hrabí, Pateřín, Červená Lhota, Měník a Řimice a má asi 1.750 obyvatel. Hradečná je spádová do střediska v Měrotíně. Středisko v Bílé Lhotě zřízeno 1.4.1951.
V roce 1962 zemřeli :
dne 11.1.1962 Anděla Navrátilová z Hradečné čp. 33
narozená ve Štěpánově, vdova po strojvedoucím ČSD ve věku 67 let
dne 28.7.1962 Marie Svozilová z Hradečná čp. 37
narozená v Pateříně, manželka bývalého rolníka, ve věku 78 roků
Vybrané informace za rok 1961 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :
poznámka - pro zajímavost zdůrazňuji, že zatímco na jedné straně se kronikář neobtěžuje v rámci některého roku učinit byť jedinou zmínku o Hradečné, na straně druhé například v tomto roce píše stať o téměř čtyř stranách o kosmických letech do vesmíru, popisuje vypuštění první umělé družice Sovětským svazem v roce 1957, vyzvedává zásluhu Jurije Gagarina, rozjímá nad tím, zda na Marsu a Venuši může existovat život a zabývá se též záhadou Tunguzského meteoritu z roku 1908 na Sibiři….
zdroj :
kronika obce Bílá Lhota
Okresní archiv v Olomouci, fond Místní národní výbor Bílá Lhota
inventární číslo č. 62, datováno 1960 - 1976
digitální kopie kroniky uložená na Obecním úřadu obce Bílá Lhota