rok 1939 - poslední zápis kronikáře br. Antonína Řmota
Článek je součástí Kroniky Sboru dobrovolných hasičů Hradečná ..
Valnou hromadu tohoto nešťastného třicátého devátého roku zahajovali jsme 29tého ledna o 10té hodině dopolední v hostinci pí. Rosenberkové. Ještě jsme tehdy netušili, že ani ne za dva měsíce budem příslušníky Velkoněmecké říše. Dle presenční listiny bylo na této schůzi přítomno 18 br. činných, tři sestry samaritánky a pouze jeden člen přispívající - ses. hostinská. Br. předseda Laď. Havlíček po stručném uvítání všech přítomných zahajuje valnou hromadu a prohlašuje, že je třeba zvolit zapisovatele. Tímto úkolem pověřuje valná hromada br. Ant. Řmota. Nato br. předseda připomíná, že tato valná hromada jest ve svém pořadí třicátá prvá – zmiňuje se o národním neštěstí, které nás v minulém podzimu postihlo a uvádí důsledky této národní katastrofy pro československé hasičstvo. Jmenuje hasičské župy moravskoslezské, které v důsledku podzimních událostí odtrženy byly od našeho státního celku. Zápis z minulé valné schůze čte br. jednatel Boh. Svozil, který byl po přečtení jednohlasně schválen.
V jednatelské zprávě za rok 1938 zmiňuje se br. jednatel též o událostech minulého podzimu, připomíná že jen ve Slezsku ztratilo československé hasičstvo 198 místních Sborů a předčítá jména členů našeho Sboru, kteří na zavolání Vlasti nastoupili ku svým vojenským praporům. Dále v této zprávě, mimo jiných běžnějších věcí uvádí pořádání samaritního kursu v rámci C.P.O. na jeskyní chatě ve Mladči, kterého se zúčastnily všechny naše sestra samaritánky a tři br. hasiči. Zpráva jednatelská byla jednohlasně schválena.
Zprávu pokladní předčítá pokladník br. Arn. Gottvald. Veškerý příjem za rok 1938 činil 4280.82 Kčs – vydání 4023.30 Kčs – hotovost v pokladně 257.52 Kčs. Vklad u Rol. Záložny máme 1522.90 Kčs. Celkem má tudíž Sbor ku dni pořádání této valné hromady k dispozici 1780.42 Kčs. Br. pokladník se táže co se má stát se střádankovou knížkou divadel. ochotníků, kde zaznamenán je vklad 44.92 Kčs bez připsání úroků od roku 1932. Usneseno záležitost vyřídit ve volných návrzích. Br. předseda žádá o vyjádření se revisorů účtů ku zprávě br. pokladníka. Revisor br. Jos. Smékal prohlašuje, že záznamy v pokladní knize, jakož i doklady k těmto shledal v úplném a shodném pořádku.
Samaritní četař br. Vrať Krček hlásí, že odbor tento má čtyři ženy a tři muže. Během roku zakročil v patnácti případech různých úrazů. Lékarnička samaritního odboru jest vybavena nejnutnějšímu pomůckami a léky pro případ první pomoci. Po zprávě zbrojíře, který hlásí, že má jeden hasič. oblek volný – byly zprávy všech činovníků schváleny, jelikož průběhem jednání žádné námitky proti se nevyskytly. Odměna zbrojíře stanovena v dosavadní výši.
Přikročeno k volbám činovníků Sboru. Br. Ant. Řmot navrhuje, aby v důsledku hesla „mladí vpřed“ voleni byli bři. mladší. Br. předseda připojuje se k tomuto návrhu a táže se jak se má volit – zda navržením či lístkama. Na návrh br. Arn. Gottvalda voleno lístkama – každý činovník zvlášť. Za předsedu Sboru zvolen převážnou většinou hlasů dosavadní předseda br. Laď. Havlíček. Náčelníkem zvolen nadpoloviční většinou hlasů dosavadní náčelník br. Frant. Paták. Prvním podnáčelníkem zvolen Arnošt Gottvald, taktéž dosavadní první podnáčelník Sboru. Za druhého podnáčelníka zvolen v užší volbě mezi br. Ant. Řmotem a Al. Lexmaulem nadpoloviční většinou hlasů br. Alois Lexmaul. Samaritním četařem zvolen jednohlasně br. Vrať. Krček a vzdělavatelem též jednohlasně br. Ant. Řmot. Za členy rozhodčího soudu zvoleni : Svozil Boh., Paták Frant. a Havlíček L. Do výboru zvoleni bři: Kratochvíl Jos., Komárek Laď., Svozil Boh., Sova Jan, Dostál Adolf a Řmot Ant. Náhradníci : Podivinský Vrať., Grézl Alois a Gottvald Frant. číslo 40. Revisoři účtů – Krejčí Jos. a Hapl Frant.
Po skončení voleb následovaly volné návrhy v nichž dohodnuto byl vklad na střádankové knížce divadel. ochotníků per. 44.92 Kčs byl včetně úroků od roku 1932 vyzvednut a převeden na pokladní knihu Sboru. Ohledně pořádání výletů zdělují bři. náčelník a podnáčelník, že místo, kde má být pořádán výlet určovat bude okrsek. Účastniti se tohoto bude pro Sbory náležející do okrsku povinné. Usnesení toto učinil župní výbor z toho důvodu, že pořádání výletů bez zajištění účasti alespoň členstva končí pro Sbory převážně finanční ztrátou. Jednotlivé Sbory, které by chtěly pořádat výlet bez ohledu na toto usnesení, nemohou tudíž počítat s aktivní účastí okolních Sborů. Zdůrazněno znovu, že hasičských podniků – ať už je to ples či výlet nutno se zúčastnit bezpodmínečně v kroji. Podnáčelník br. Arn. Gottvald přimlouvá se by po vyčerpání programu valné hromady sešel se hned hasičský výbor – by mohla být provedena volba ostatních hasičských funkcionářů což jednohlasně schváleno.
Po vyčerpání volných návrhů následovala přednáška br. vzdělavatele, který podal stručný přehled o stavu a činnosti hasičského Sboru za uplynulých třicet roků :
Na veřejné schůzi, kterou svolal dne 15tého srpna 1908 starosta obce Josef Smékal za účelem zřízení místního sboru dobrovolných hasičů, přihlásilo se do naší hasičské rodiny 53 občanů. Jejich jména zaznamenána jsou na druhém listě této kroniky. Na ustavující schůzi Sboru dne osmého září 1908 hlásí starosta obce, že dle pořízené listiny, kde každý přihlášený člen se vlastnoručně podepsal – bude mít náš Sbor dobrovolných hasičů 26 členů činných a 27 přispívajících.
Připomínám, že data, která zde budu uvádět, týkají se let 1908 – 1938.
Prvním předsedou byl starosta obce Josef Smékal z čísla 17, který tuto funkci zastával plných 20 roků. Pro stáří zastupoval jej na krátký čas br. Laď. Havlíček z čísla 16, který potom v roce 1932 byl zvolen předsedou.
Prvním náčelníkem byl rolník Frant. Podivinský z čísla 11 – potom Procházka Jan z čís. 6, potom krátký čas předseda Jos. Smékal, pak Horák Ant. (10 roků) a Paták Frant. (18 let).
Prvním jednatelem – Dostál Mořic (1 rok), Lexmaul Jan (2 roky), Dostál Mořic (10 roků), Svozil Bohumil (17 roků).
Prvním pokladníkem – Gottwald František z čís. 5, Svozil Bohumil z č. 36, Havlíček Ladislav čís. 16, Řmot Antonín z čís. 28 a Gottvald Arnošt č. 5.
Prvním zbrojmistrem Ajgl Jan, Lexmaul Jan, Kreuz Antonín, Gottvald Antonín čís. 43, Kadlec Štěpán čís. 41, Funěk František čís. 15 a Šembera Hynek číslo 8.
Při podávání tohoto referátu v roce 1939 jsem konstatoval, že z původních 26 činných členů zůstává na živu 6 bratrů a jsou to Svozil Bohumil čís. 36, Paták František čís. 4, Havlíček Ladislav č. 16, Grézl Alois čís. 7, Rosenberk František čís. 35 a Pinkava Josef č. 39 a ze 27 přispívajících též 6 a sice Šmoldas Jan čís. 39, Smékal František č. 14, Smékal František čís. 12, Podivinský Vratislav čís. 11, Řmot Ant. Starší a mladší č. 28.
Účel hasičských sborů jest chránit majetek bližního při požáru a různých živelných pohromách a kde třeba vykonávat též službu samaritskou. Náš hasičský sbor zůčastnil se během těchto třiceti let záchranných prací při devatenácti požárech. Nejvíc se zasloužil o záchranu majetku svých spoluobčanů při požáru na usedlosti čís. 17 , kde občané poznali jak hasičů jest v obci třeba.
Aby nejnaléhavějším svým potřebám mohl dostát, bylo třeba v první řadě finančního podkladu. Mimo značné pomoci jednotlivců, opatřoval si Sbor peníze pořádáním divadel – bylo jich 29 – plesů 14 – výletů 13 a Silvestrovských večírků 14. Největší přínos do hasičské pokladny jsme měli ze dvou velkých našich slavností – odhalení pomníku padlým ve 14tém roce a župní sjezd v roce 1925. Obě slavnosti nám vynesly tři a půl tisíce čistého. Za těchto 30 roků zaplatil Sbor na vydáních 101.013.77 Kč. Uvedu zde alespoň některá výdajová čísla ponejvíc pokud hasičské výzbroje se týče. Tak stříkačka a výzbroj 3344 K, pracovní obleky 315.50 K, čapky 67.60 K, látka a ušití pracovních obleků 1654 K, bluzy vycházkové 7434 K, hasičské odznaky, hadice, horny 2301 K, jeviště 193 K, pozdější úprava jeviště 1843 K – pojištění koní 1050 Kčs, pomník 8255 Kčs. Za těchto 30 roků zaplatil Sbor na úrocích 3747 Kčs. Z tohoto – sice jen povrchního přehledu je vidět, že náš hasičský Sbor valil před sebou dosti těžký balvan – a že opravdu něco vykonal. Že podařilo se jemu někdy tíživou situaci překonat, nutno děkovat tomu, že postupoval vždy jako jednolitý celek, jednalo li se o dobrou věc. Nutno se však zmínit také o jednotlivcích, kteří v kritických dobách ukázali se jako praví bratři hasiči. Zde třeba jmenovati prvního našeho pokladníka br. Frant. Gottvalda, který když bylo třeba nerozpakoval se Sboru značnou částkou vypomoci. Bylo by jistě nevděkem, kdybych v této souvislosti nevzpoměli našeho čestného člena Vladimíra Juráše. Co pro náš Sbor vykonal není třeba rozvádět – a to čestné členství jistě mu Sbor neudělil zadarmo.
Opustili nás v tomto třicetiletí bratři z nichž mnozí byli páteří Sboru a rádi jemu sloužili. Vedle jmenovaného už br. Frant. Gottvalda, patří naše vzpomínky prvnímu a dlouholetému předsedovi našeho Sboru br. Jos. Smékalovi, náčelníkovi br. Ant. Horákovi, jednateli Mořici Dostálovi a Janu Lexmaulovi a bujarým naším prvním hornistům břím Antonínu Seifertovi a Josefu Vaňákovi. Jistě, že vy starší si vzpomínáte zvlášť na br. Seiferta na jeho intradá při pohřbech na vzkříšení a výletech. Při této příležitosti vzpomínám na náš první opravdový výlet v ověnčeném žebřiňáku do Palonína, kde tak mnohý hasičský Sbor nám našeho trubače záviděl. Jeho trubka přímo zpívala – obzvlášť když byl v náladě. Také br. Vaňák – Josef Haninů, když se do toho pustil – sirka by se byla od něho chytla – jak mu od horny líce hořely. A ještě slovo k Vám bratrům živým. Z té staré gardy zůstalo Vás bratří šest. Jsou mezi Vámi mnozí, kterým vděčí Sbor za vydatnou pomoc. Vědomí vykonaného dobra budiž Vám odměnou a Vám mladým, kteří nastupujete vyplnit naše řady říkám toto : Sbory hasičské nejsou pro efekt ani pro pěstování sportu, ale pro službu bližnímu. My také poskytujeme každému svému spolubratru i tu službu poslední. Když Stvořitel jej povolá, zvedneme jej s ložem posledním na svá ramena a pak uložíme do klína matky Země.
Přál bych Vám – až budete slavit jubileum 60 ti leté – mohli uvítat mezi sebou ty dnešní poslední z prvních a říci jim. Podívejte se bratři také jsme něco dokázali. A budete li mít takovou chuť do společné práce jakou jsme měli my staří – pakl dokážete velké věci a to jubileum 60ti leté oslavíte jistě radostněji – jak to naše dnešní třicetileté.
To byl autentický zápis vzdělavatele Sboru – o přednášce pronesené na výroční valné schůzi 29tého ledna 1939.
